Samočinné programy

Po krátkém připomenutí základních rozdílů mezi fotografováním „na film" a „digitálním" si ještě krátce vyzdvihneme výhody digitálních fotoaparátů a pak už bude následovat fotografická praxe, vycházející z využití možností, které nám současné fotoaparáty poskytují. A začneme tím opravdu triviálním, neboť „malovat světlem" dnes můžeme i velmi pohodlně, snadno a zábavně - pomocí samočinných programů řízených umělou inteligencí.

Jaké jsou výhody digitálních fotoaparátů?

Mají mnohem širší využití - často se jedná o různá vícefunkční zařízení: kromě fotografování umožňují i natáčet ozvučené video, k fotografiím umožňují nahrát zvuk, některé modely slouží i jako přehrávače hudby a nabízeny jsou i v kombinaci s mobilními telefony.

Barevný displej - lze ho využít pro kompozici snímků a natáčení videa, ale i pro kontrolu snímků okamžitě po pořízení (a to včetně využití histogramu a indikace přeexponovaných, případně i podexponovaných oblastí), i pro jejich úpravy a editaci, případně střih videa, displeje zajímavě fungují i pro kontrolu a samotné nastavení fotoaparátu. Některé přístroje mají displej dotykový, umožňující specifické ovládání. Některé přístroje mají i další displej, tzv. stavový, profimodely mají dokonce až tři displeje, barevný a dva monochromatické „stavové". Na displeji je také možné zobrazit „umělý horizont", neboli vodováhu, a také různé pomocné linie pro přesnou kompozici záběrů.

Digitální fotoaparáty umožňují nastavení ekvivalentu citlivosti ISO (a často v dříve ani netušeném rozsahu), nastavení barevnosti podle typu a kvality světla, anebo podle různých tvůrčích záměrů, nabízejí široký výběr praktických a tvůrčích funkcí a digitálních filtrů, umožňují provádět retuše a úpravy snímků, ...

Nabízejí také řadu zajímavých programů a režimů, kupříkladu zvýšení dynamického rozsahu (např. až na 400 %) a zobrazení s vysokým dynamickým rozsahem (HDRI - High Dynamic Range Imaging), a to většinou pomocí tří rychle po sobě pořízených snímků s různým nastavením, ze kterých systém vytvoří jeden výsledný obraz, ale také třeba snímání za pomoci až šesti záběrů také ve finále spojených do jednoho optimalizovaného obrazu, což lze použít pro fotografování „z ruky" (a bez blesku) za snížené hladiny osvětlení, nebo pro stabilizaci objektů v pohybu, oblíbené jsou také programy pro snadnou a rychlou tvorbu panoramatických obrázků a na popularitě získávají také obrazy s trojrozměrným efektem (3D) atp. atd.

Fotografování - expozice

Po výše uvedeném výčtu se ale pojďme vrátit k základní funkci digitálního fotoaparátu - fotografování. Současné přístroje nám pro pořizování snímků nabízejí celou řadu režimů a programů od zcela samočinných, založených na systémech řízených umělou inteligencí, přes scénické neboli motivové programy k programům kombinovaným a poloautomatickým až po režimy s plně ručním nastavením všech parametrů expozice.

Typická nabídka základních režimů expozice u malého kapesního digitálního kompaktu, zde konkrétně Sony Cyber-shot DSC-WX5:
1 = inteligentní automatika
2 = pokročilá inteligentní automatika
3 = speciální automatika, umožňující nastavit více či méně rozostřené pozadí za hlavním, ostře vykresleným objektem
4 = soubor tzv. scénických programů; výběr konkrétného pro tu kterou příležitost nebo situaci realizujeme v menu
5 = program, umožňující pořídit obrázek s prostorovým efektem (3D)
6 = natáčení videozáznamu
7 = inteligentní snímaní panoramatických obrázků
8 = pružná programová automatická expozice

Plná automatika a zejména automatika řízená umělou inteligencí, tedy „inteligentní automatika" (iA, iAuto, Smart Auto a podobně) představuje velice pohodlný a bezstarostný způsob fotografování (a většinou i natáčení videa). Je ideální pro ty, kdo se chtějí fotografováním a při fotografování bavit. Například pro pořizování snímků na památku na dovolené, na večírku či výletu a podobně. Je vhodná pro úplný začátek našeho digitálního fotografování, pro děti a nenáročné uživatele, ... - obecně pro běžné fotografování.

Samozřejmě - musíme zvážit, zda nám bude vyhovovat malý kompaktní fotoaparát, u kterého je nejlepší spolehnout se na inteligentní automatiku, případně jak dlouho. Ovšem při dnešních cenách těchto fotoaparátů není toto uvažování vůbec dramatické. Každopádně musíme počítat s tím, že neumožní optimální výsledky ve všech případech, pro všechny žánry a témata, pro všechny druhy světelných a jiných podmínek.

Jen pozor u levných modelů: automatika, a to i ta „inteligentní", je přizpůsobena „průměrným situacím" => některé snímky budou méně zdařilé. Je dobré, pokud má fotoaparát nejen integrální, ale také selektivní měření, kdy je vyhodnocována úroveň osvětlení z určité malé části zorného pole, výborné je měření integrální se zdůrazněným středem - na čidlo expozimetru má největší vliv světlo ze středu zorného pole; vhodné je využívat aretaci expozičních hodnot. Ale - o těchto záležitostech pojednáváme podrobněji v samostatných kapitolách.

Stačí v menu zvolit, jakým směrem chceme při snímání panorámy postupovat (vlavo/vpravo, ale také nahoru/dolů), namířit přístroj, namáčknout spoušť pro dosažení správné expozice a zaostření obrazu, poté spoušť stisknout úplně, držet ji a pohybovat fotoaparátem ve zvoleném směru. Plynule, souvisle pořízený obrazový záznam systém přístroje spojí do optimalizovaného panoramatického obrázku.

Většina inteligentních samočinných režimů má na výběr pouze z omezeného okruhu "scénických programů". Je tudíž dobré, můžeme-li v určitých případech sami vybrat vhodný program, pokud to potřebujeme nebo chceme. A faktem je, že také použití těchto scénických, nebo chcete-li motivových programů, je velmi jednoduché a pohodlné.